Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svátek pstruhařů 16.duben

9. 3. 2019

Možná jsem měl svůj článek nazvat trochu jinak.Rybáři kteří se tohoto pro ně dlouho očekávaného dne vypraví k řece lovit pstruha, myslím tím pstruha potočního, ani třeba tuto rybu neuloví.Budu se však držet jako kmet zavedeného termínu svátek pstruhařů.My sportovní  rybáři můžeme být hrdi na to, že nebýt nás a našich rybochovných zařízení, zely by už dávno mnohé naše vody úplnou prázdnotou.Tento významný den nebude určitě ani opomenut v některém televizním zpravodajství a část národa tak na vlastní oči uvidí, že nám život v našich řekách není lhostejný.S oblibou televize nafilmuje rybáře jak bohatě zarybňují některý z revírů českého rybářského svazu a nasledně ukážou i pár sportovních rybářů v akci, případně i některého šťaslivce s hezkým úlovkem.Ale pozor!Komentátor sice prozradí divákovi že rybáři zarybňují řeku pstruhy, ovšem je tomu opravdu tak?Loňského roku jsem si totiž jen tak mimochodem všimnul, že ti krasavci co putují z přepravních beden do toku, jsou spíše duháci a občas i nějaký ten siven americký.Ve valné většině to prostě asi tak bude a že nám komentátor říká něco maličko jiného, na to zase v tomto případě tak nehleďme.Hlavně že jde do vody hezká zdravá ryba a že nám ta rybička na chvilku řeku oživí. Navíc buďme rádi, že opět bude řeka sloužit k tomu, k čemu sloužit má a to být nositelem života.S tím pstruhem, jako tedy tím naším,  původním potočním,to začíná být dnes hodně nahnuté a vachrlaté. I když máme v českém rybářském svazu dokonale zvládnutou problematiku jeho výtěru a chovu,působí zde příliš mnoho negativních faktorů vedle sebe a v jejich součtu to je s tím pstroužkem takové, jaké to je.Úlovky této ryby mají i přes intenzivní vysazování poslední roky stále klesající tendenci.Chovu této ryby se zaše organizaceimg_0008.jpg věnuje kam jen paměť sahá.Ještě tak před patnácti lety byl pstruh potoční dá se říci skoro pod každým kamenem či kořenem.A pod těmi kořeny jich byvalo vždy několik, pod velkou a rozrostlou olší třeba i dvacet kusů.Kdo uměl lovit ryby, nebo se byl třeba jenom podívat na odlovu některého chovného potoka, mohl říci, že kolik metrů vody,tolik tam bylo prakticky pstruhů potočních.Ekologickým aktivistům se někdy nelíbilo, že je tato drobná násada lovena pomocí elektrického agregátu a ryba tím trpí.Úplná pravda to až tak vždy nebyla,spíš se stávalo, že mnoho ryb se dokázalo vrátit po vysazení zpět na místo, odkud byla před tím ulovena a tak byla prodána co by násada i třikrát.Takže netrpěla a ryba,ale spíš mnohdy trpěla ekonomika českého rybářského svazu.Zhruba před dvacetipěti lety naše rybářská organizace začla budovat rybochovné zařízení,které nahradilo pracné,málo efektivní a neekonomické obhospodařování odchovných potoků a dostačovalo k produkci losovité ryby pro vysazování do vlastních revírů a odlovy elektrickým agregátem se tak staly minulostí.Výhod bylo hned několik.Mohli jsme tedy odložit eletrický agregát, spotřeba plůdku pro vysazení výrazně poklesla a zarybňovat šlo podle pravidla kdy je libo tak dáme a na vodu nasazujeme pouze mírovou rybu.A ta mírová ryba byl asi ten dobrý vklad a největší plus.Pokud se totiž lovil chovný potok, mírové ryby tam bylo sotva deset, procent.Problém byl ze začátku ale ten náš dříve zmiňovaný a nádherný pstruh potoční.Dopracovat se k dobré metodice chovu nebylo jednoduché, vše se však časem zvládlo.V současné době máme pstroužky ve třech ročnících a ten tříletý je opravdový krasavec.Chov je náročnější než u duháka nebo sivena,tomu našemu potočákovi trvá o rok déle než doroste stejné velikosti jako duhák.,Práce s touto rybou se ovšem vyplatí.V dešní době by to šlo jiným způsobem asi velmi těžko.Když se nyní podíváme do některých chovných potoků, které jsme nelovili celé čtvrt století, zjistíme, že jsou naprosto prázdné a v současné době úplně bez života.Ikdyž ještě nedávno, asi tak před deseti lety byly plné několika ročníků a s tím i druhů ryb.Predační v poslední době tlak udělal mnohem dokonalejší a lepší práci než jakýkoliv elektrický agregát, nebo případná lokální otrava.Teď jsme opravdu rádi za zařízení, které pro rybochov v současnosti máme.Dobře, že jsme v minulé době byli dosti prozíraví.A asi i mnohem prozíravější než rádo by ochránci přírody.V současnosti, aby pstroužek prožil šťastné čtyři roky života a dorostl tak ve volné přírodě pohlavní dospělosti a tím i lovné míry je prakticky nemožné. Ty úplně prázdné výtěrové potoky a chovné potoky jsou toho jasným důkazem img_0012.jpga na hlavním toku lze najít tak maximálně dvouletou rybu, která zde vyrostla z plůdku vysazeného přímo do toku.Tříletou rybu zde už ale prakticky žádnou nenalezneme.Řeka úplně stratila schopnost se regenerovat a je plně závislá na člověku a jeho možnostech do ní něco vysadit.Všichni se tedy těšíme právě na ten svátek pstruhařů který ctíme a nějakého toho opravdového pstruha do vody vysadíme.Ikdyž dobře víme, že jim ze života mnoho nezbývá.Ikdyby nešel z nějakého důvodu k vodě žádný rybář, jejich přežití by bylo jen vrámci několika dní.Být pstruhem, možná bych měl v tento moment dilema, jestli se nechat předpisově usmrtit od sportovního rybáře, či se nechat pomalu a za živa sežrat rybím predátorem.Možná bych asi na tu umělou mušku,či jinou rybářovu i skočil.Snažíme se vysazovat rybu tehdy,když očekáváme ten nějvětší rybářský tlak a zájem, abychom udělali co nejvíce radosti lidem,kteří se opravdu o život ve vodě zaslouží.Lidem co nekecají co by se mělo a nemělo, ale zakoupí si povolení k rybolovu a odvedou podstivou brigádní činnost která je v dnešní době pro život našich vod nezbytná.Možnost ulovit tu nejhezčí,nebo i životní rybu těmto lidem snad právem patří.Někomu se může zdát vše i trochu neetické, že šestnáctého dubna sypeme rybářům lovné ryby prakticky pod nohy,ale vysadit tuto rybu třeba jen o čtrnáct nů dříve, nemuselo by na naše členy zbýt taky nic.Opět by si asi predační tlak vybral tu svoji krutou daň.Do nedávna jsme v podstatě mohli rybožravé predátory na našich malých tocích tak trochu přehlížet, kormorán tu nebyl a jiní, jako ledňáček, nebo černý čáp si prostě z vody potřebné k životu vzali a my vše potřebné tak nějak doplnili.Pak ovšem přišla vydra a to byl hřebík do rakve,to byl se životem v našich malých říčkách amen.Likviduje vše co je z masa a krve, rychle a dokonale, navíc loví nejen pro svou spotřebu, ale i jen tak pro radost pro radost.Vidíme to když po vysazení nacházíme ožrané kusy ryb po břehu, některá pořádku milovná žena by vše asi okomentovala slovy, kdyby si to ta mrcha po sobě alespoň uklidila.Člověku je ze všeho tak trochu smutno, že z přírody kolem vody zmizel s příchodem vydry i další život.Tedy obojživelníci a některé ptactvo, že už nemůžeme mít vody plné různorodého života dlouhodobě.Že veškerý chov nádherných losovitých ryb musí být za plotem a za elektrickým ohradníkem.Že nejšťastnější chvíle těchto ryb jsou tehdy, když jim obsluha rybochovného zařízení právě sype granule do vody a ne ty chvíle, kdy si mohou volně proplouvat čistými peřejemi a v podvečer lovit rojící se jepice.                                        Jiří Vidrma hospodář MO ČRS Králíky                                                                                                                                                                                                                                                                                                          

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Vydra-hezké zvířátko ale úhlavní nepřítel.

(František Novák, 26. 3. 2019 14:34)

Dobrý den přátelé.

Nejsem sice členem vaší organizace,ale velmi rád jsem jezdil na váš revír TO 453067. Jako muškař jsem začal jezdit na závody do Mladkova a protože byl revír velmi dobře zarybněn tak jsem jezdil vždy na zahájení každý rok i poté,co byly závody zrušeny. Vždy jsem si dobře zachytal i když jsem si třeba žádnou rybu nevzal. Potočáky jsem zásadně pouštěl a duháky a siveny pouze když měli nejméně 29-30 cm jsem si některého vzal.Když jsem před třemi lety přijel, bylo to tři dny po zahájení, a viděl jsem tu spoušť /ožrané kusy ryb po březích a na kamenech/ tak jsem se ani nepokoušel o lov. Jen jsem prošel oblíbený úsek, a pokoušel jsem se zjistit zda nějakou rybu uvidím. Opravdu třetí den po zahájení jsem neviděl ani jednu rybu, která by stála za pokus o ulovení. Byl jsem z toho smutný a asi po hodině procházky kolem vody jsem to vzdal.
Ti rádoby ochránci přírody, kteří nezodpovědně vydru na naše vody vysadili by se měli postarat i o to, aby měla dostatek potravy. Ať nakoupí ryby a doplní revíry o množství ryb, které vydry uloví. Nemohou chtít na nás, aby jsme ty vydry živili. Jsem pro to, udělat následující. Pokaždé když se bude zarybňovat tak napsat do zpráv od vody: Příští měsíc toho a to dne bude zarybněn ten a ten úsek revíru TO 453067.
Vysadit jen takové množství ryb, aby se do tří dnů všechny podařilo vychytat a na vydru nic nezbylo. Ať se ochránci postarají o to, aby vydry nevychcípaly hlady, od nás to nemohou chtít. Když se o to nepostarají tak ať vydry vychcípaji nebo revír opustí kvůli nedostatku potravy. Obě možnosti jsou pro nás přijatelné a pomohou nám.
Je to asi jediná možnost jak se vydry zbavit. Nebo máte někdo lepší nápad ? Díky a Petrův zdar. Na zahájení přijedu opět.

Novák František, muškař